Gorila nížinná
Třída: Savci
Řád: primáti
Výskyt: středozápadní Afrika od jihovýchodní Nigérie po Gabun
Hmotnost: samec 140 - 275 kg, samice 70 - 140 kg
Délka těla: výška: samec 1,7 - 1,8 m; samice 1,4 - 1,5 m
Věk: až 50 let
Charakteristika:
Gorily jsou největší žijící primáti. Stejně jako ostatní lidoopi mají zploštělý obličej, dobře vyvinuté čelisti, chápavé ruce a nohy a dolů namířené a těsně u sebe situované nosní otvory. Jejich prsty jsou zakončeny plochými nehty. Jejich srst je tmavá až černá. Pouze u starých samců je v oblasti hřbetu a zad šedivá až stříbrná. Pro hlavu je typický velký a složitý mozek, velmi dobrý zrak (vidí barevně), mohutné nadočnicové oblouky a masivní čelisti. Při chůzi gorily našlapují na celá chodidla nohou a jako šimpanzi se opírají o klouby prstů na rukách.
Biotop:
původní tropické pralesy (nejhustší porosty)
Způsob obživy:
Gorily jsou téměř výlučnými vegetariány. Živí se listím, výhonky, kořínky a stébly rostlin. Některé populace dávají přednost zralému ovoci. Této činnosti zvířata věnují zhruba 1/3 svého času.
Způsob života:
Žijí ve stálých tlupách (o 2 až 30 jedincích), které jsou vedeny nejsilnějším stříbrohřbetým samcem. Tento samec určuje chod skupiny, tedy o tom kterým směrem se vydá a kde se uloží ke spánku. Domovský areál každé skupiny má rozlohu 800 – 1800 hektarů. Může se zčásti překrývat s areálem sousedních gorilích skupin, ale není aktivně obhajován. Vždy navečer si všichni členové stavějí hnízda, v nichž přespí. Mohou být na zemi i ve větvích. I když se jěště nedávno předpokládalo, že potravu hledají gorily převážně na dně pralesa, poslední výzkumy ukazují, že na stromech tráví až překvapivě mnoho času. Za ovocem jsou schopny vyšplhat až do výšky 40 metrů nad zemí.
Rozmnožování:
Samice rodí jednou za 3 – 4 roky pouze jedno mládě, které při narození váží zhruba 2 kg. Délka březosti je 8 – 9 měsíců. Samice pohlavně dospívají v 6 - 9 letech, samci v 7 - 11 letech. Na rozdíl od většiny vyšších primátů u goril všechny samice opouštějí po dosažení pohlavní dospělosti mateřskou skupinu. Naproti tomu samci mohou zůstat a převzít vedení po svém otci. To se ovšem stává spíše výjimečně. Častěji odcházejí a snaží se vytvořit vlastní skupinu.
Zajímavosti:
- Ke vzájemnému dorozumívání používají širokou škálu výrazů tváře, tělesnou gestikulaci a hlasové projevy včetně kňučení, mručení, dunivých či rachotivých zvuků vyjadřujících uspokojení i poplašného štěkotu.
- Známé bouchání na hruď představuje hrozbu, která může být doprovázena řevem a házením vegetací. Vedoucí samci se takto projevují v případě ohrožení skupiny, např. jiným samcem či lidmi.
- V přírodě gorily v podstatě nepijí. Postačí jim voda obsažená v rostlinné potravě.
- Stejně jako u lvů i u goril v momentě, kdy ve skupině převezme velení nový samec, dochází často k tomu, že tento samec usmrtí všechna mláďata. Jeho cílem je, aby samice mohly dříve zabřeznout a on tak mohl co nejrychleji uplatnit své geny.