Medvěd ušatý
Třída: Savci
Řád: šelmy
Výskyt: východní, jižní a jihovýchodní Asie
Hmotnost: samci 110 – 150 kg, samice 65 – 90 kg
Délka těla: 140 - 180 cm
Věk: až 25 let
Charakteristika:
Od ostatních medvědů se medvěd ušatý odlišuje štíhlejší tlamou, černým zbarvením srsti a především bílou skvrnou ve tvaru V nebo Y umístěnou na hrudi. Prodloužená srst na lopatkách a po stranách krku pak tvoří dojem límce. Medvědi jsou těžce stavěné šelmy. Mají velkou lebku, silné nohy a krátký ocas. Samci jsou průměrně o dvacet procent větší než samice. Čich je sice výborný, ale zrak a sluch nejsou tak dobře vyvinuté, jak lze soudit i podle jejich dlouhého čenichu a malých očí a uší. Jejich dlouhé a silné tlapy jsou opatřeny dlouhými nezatažitelnými drápy. Co se pohybu týče, ve srovnání s jinými šelmami, medvědi chodí pomalu a rozvážně a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou (jsou ploskochodci). V případě potřeby se však dovedou pohybovat velmi rychle a mrštně. Obratní jsou také při šplhání po stromech.
Prostředí a stanoviště:
Výskyt medvěda ušatého je úzce spjat s tropickými a subtropickými lesy. Nejraději obývá hornatá území, kde v letním období vystupuje až do výšek okolo 3600 m.n.m. S blížící se zimou se opět stahuje dolů do údolí. Dospělá zvířata tráví většinu času na stromech, kde hledají potravu a tráví zde až polovinu doby své aktivity.
Způsob obživy:
Medvěd ušatý je téměř vegetarián. Jeho hlavní potravou jsou bambusové výhonky, kořínky, žaludy, ořechy, jeřabiny a tvrdé plody. V menší míře můžeme najít v jeho jídelníčku med, larvy hmyzu a hmyz, například mravence.
Způsob života – sociální struktura:
S výjimkou období rozmnožování, které probíhá zpravidla v říjnu, žije medvěd ušatý samotářsky.
Rozmnožování:
Samice pohlavně dospívají ve 2. až 3. roce života. Po březosti trvající 6 – 7 měsíců vrhá v únoru jedno až čtyři mláďata (nejčastěji však dvě). Po narození jsou mláďata holá a slepá, brloh opouštějí společně s matkou až během května a v její blízkosti zůstávají minimálně první dva roky svého života.
Ochrana druhu:
V současnosti je největší hrozbou pro medvědy ušaté mizení původního prostředí a především neustále se zvyšující poptávka obyvatel asijských států po žluči a žlučnících medvědů. Již po staletí je žluč využívána k léčbě jaterních a dalších nemocí. V některých státech dokonce existují farmy, ve kterých je medvědům implantována přímo do žlučníku drenážní trubička, pomocí které se odebírá téměř všechna vyprodukovaná žluč. Medvědi jsou drženi v malých klecích. Odborníci odhadují, že jen v Číně legální farmy využívají okolo 10 000 zvířat.
Zajímavosti:
- severněji žijící populace tráví v zimním brlohu čtyři až pět měsíců. Často zimují v dutinách obřích stromů.
- v horských oblastech, kde medvěd ušatý žije, si na sněhu buduje lože z čerstvých větví a listí a často se zde sluní nebo suší po sněžení.
- většinou se chová mírumilovně a člověku se raději vyhýbá. Pokud je ale vyrušen ze zimního spánku může na vetřelce zaútočit.