Klokan
Třída: Savci
Řád: vačnatci
Výskyt: jihovýchodní pobřeží Austrálie, Tasmánie
Hmotnost: 11 – 27 kg
Délka těla: 66 – 92,5 cm, délka ocasu: 62- 88 cm
Věk: 12 – 15 let
Charakteristika:
Klokani jsou typickými zástupci řádu vačnatců. Téměř všechny druhy (kromě stromových) mají podobný tvar těla s krátkými předními a dlouhými, silnými zadními končetinami, dlouhými nárty a velmi dlouhým čtvrtým prstem. Při rychlém pohybu skáčou po zadních a dlouhý a spíše toporný ocas přitom používají k udržování rovnováhy. K tomuto typu pohybu jsou přizpůsobeny zadní chodidla, kterým délkou dominuje čtvrtý prst opatřený silným drápem. Pátý prst je o hodně kratší a palec zcela chybí. Druhý prst srůstá s třetím v malinký prstík se dvěma drápky, čímž vzniká útvar podobný hřebínku na pročesávání srsti. Takováto specializace k pohybu ale není zadarmo. Typický klokan není schopen normální chůze. Když se pohybuje pomalu, zvedá zadní nohy nad jakousi trojnožku vytvořenou předníma nohama a ocasem stlačeným k zemi. Pak vymrští zároveň obě zadní nohy vpřed a posune tělo. Navíc pozemní klokani nemohou pohybovat zadními končetinami nezávisle, protože tvoří oporu těla. Trávicí soustavě klokanů dominuje prostorný vakovitý žaludek, do něhož se vejde hodně zelené potravy. Jejímu zpracování napomáhají stejně jako u přežvýkavců početné mikroorganismy. Klokan rudokrký patří ke středně velkým klokanům. Má velmi husou srst a jméno dostal podle jejího narudlého zbarvení na krku a na plecích.
Prostředí a stanoviště:
Nejčastěji ho lze potkat v otevřené nebo keři zarostlé krajině – buši.
Způsob obživy:
Klokani jsou typičtí býložravci. V jejich potravě jsou zastoupeny šťavnaté výhonky trav, byliny a listy.
Způsob života – sociální struktura:
Den tráví klokan rudokrký obvykle ukryt v lese či buši. Nejvíce aktivní je za soumraku a v noci, kdy se věnuje pastvě. Většinou se pase několik klokanů najednou. Často se jedná o rodinné nebo alespoň příbuzné skupiny, které nemají žádného vůdce a jednotlivá zvířata se pohybují podle své vlastní vůle, naprosto nezávisle na ostatních.
Rozmnožování:
Po březosti trvající přibližně 30 dní se rodí jedno mládě a stejně jako v případě všech ostatních vačnatců je i mládě tohoto druhu klokana při narození maličké a velmi málo vyvinuté. Je slepé, holé a váží méně než jeden gram. Do vaku se po matčině srsti vyšplhá co nejrychleji a hned poté se přisaje ke struku. Zde zůstane po dobu šesti měsíců. Několik měsíců po narození začíná malý klokan žrát trávu a listy, kterými se živí jeho matka. Pohlavní dospělosti dosahuje přibližně ve 14. až 19. měsíci života.
Ochrana druhu:
V současnosti nejsou zavedena žádná ochranná opatření. Klokan rudokrký navzdory lovu a ničení životního prostředí zatím není jako druh ohrožen.
Zajímavosti:
- Klokani výborně a rychle běhají. Běžně dokáží vyvinout rychlost až 50 km/h. Nejde však o typický běh. Odrážejí se totiž oběma zadníma nohama současně, takže spíše skáčou. Jednotlivé skoky mohou být až deset metrů dlouhé a klokani celkem snadno překonají i překážku vysokou 2 – 3 metry.
- Klokaní samice může mít až 3 mláďata najednou. Zatímco nejstarší mládě již vak skoro opustilo (vrací se do něj jen v případě nebezpečí), druhé mládě je přisáté na bradavce a třetí mládě je v děloze ve stadiu oplodněného vajíčka. I u klokanů se totiž objevuje tzv. prodloužená březost, při níž zárodek pokračuje ve vývoji, až když samice přestane kojit předchozí mládě.
- Samice klokana rudokrkého nosí mládě ve vaku téměř nejdéle ze všech druhů klokanů: až 40 týdnů.
- Jestliže některý klokan ve skupině zjistí nablízku možného nepřítele, varuje ostatní dupáním nebo tlučením ocasem o zem. Skupina pak prchne nebo hledá útočiště vběhnutím do vody, pokud je v okolí.
- Díky husté srsti je výborně chráněn před mrazem. V Anglii v roce 1940 dokonce zdivočel a na dvou místech žije ve volné přírodě dosud. Na přelomu 19. a 20. století byl chován i v ČR v oboře u Poděbrad.